Lhát, či nikoliv

 

Lhát, či nikoliv?

Lež je velmi proměnlivá. Existuje několik druhů lží, není lež jako lež, každá má jiný význam i jiný důsledek. Dokáže být také nakažlivá. Je to nemoc, jíž se lidstvo pravděpodobně už nikdy nezbaví. Co si budeme namlouvat, každý z nás v životě zalhal.

Proč vlastně člověk lže? Tuto otázku si pokládáme vždy, když je lež páchána na nás, ale už si neuvědomujeme, že si můžeme na ni odpověď často sami. Můžeme se zamyslet nad situací, kvůli které ji iniciátor lži nejspíše použil a pokusit se vžít do jeho role. Lež je nejjednodušší způsob, jak se vyhnout nějakému problému či nepříjemné situaci. Lež je vlastně úplně nový svět, který můžeme vytvořit ve své fantazii. Můžeme ji vyložit, podat či přednést vždy s jinou intonací, čímž změníme i její účel nebo velikost.

Vedle lži je tu také otázka svědomí. Svědomí funguje jako takový vyrovnávací článek vah spravedlnosti.

Toto téma je aktuální a aktuálním zůstane, neboť lhát se bude pořád. Pak tedy nechápu, proč lžeme, když má lež tak krátké nohy a většinou se na ni stejně přijde.

Jaký účel má tedy lhaní? Lže se, abychom nezpůsobili bolest pravdou, abychom unikli trestu. Je však vůbec možné žít bez lhaní? Kdybychom odpověděli "ano", opět bychom lhali.

Myslím si, že lhát se nemá, ale naopak pravda může někdy i zabít. Proto lež dělím na milosrdnou a zlomyslnou. Té zlomyslné je ale na světě určitě více a díky tomu se lež řadí mezi špatné vlastnosti.

Rozhodně se nešetří se lží zlomyslnou. Vymyšlené pomluvy patří mezi ty nejhorší a nejrozšířenější formy, setkáváme se s ní dnes a denně a zažili jsme ji snad každý.

Když cítíte, že vám někdo lže, nechtějte znát pravdu. To trápení, za to nestojí. Věřme, že lháře svědomí vždy dožene. Pokud tedy nějaké svědomí, lhář má.

Tenhle svět je plný neupřímnosti, ale pravda zvítězí, nad lží a nenávistí. Pěkný večer.