PŘESTAŇTE STÁRNOU, ZAČNĚTE ŽÍT

  Bezradnost, o čem toto slovo vlastně je? Existuje spousta příčin, která vystihují pocity bezradného člověka. Bezradný člověk je rozladěný, úzkostný, není schopen se rozhodnout, cítí se bezmocně a jakmile nechá tyto všechny volně plynout, může ho to dovést do psychické nepohody. Dá se říci, že jsme všichni prožívali určitou bezradnost, kdy jsme nevěděli dny ani hodiny, co a jak se bude dít. Do tohoto stavu se dostaneme několikrát za život, ale zároveň bychom měli myslet na to, že jsou situace, kdy je naprosto zbytečné namáhat psychiku tak, že z toho budete špatní a nebudete vědět co dál. Dobré je použít v tuto chvíli i svou racionální stránku kromě emoční a podívat se na dané situace z více stran a pohledů. Proč je fajn na chvíli zpomalit a uklidnit se? NIKDY NEVÍTE, CO NA TO PSYCHIKA Psychická strana lidí je velmi křehká a musí se na ni s jemností a klidem. Jsou takoví, které nerozhodí vůbec nic a jedou jednoduše dál. Pak je tu střední cesta, kdy vám není všechno jedno, ale snaží...

  Síla myšlenky je neviditelná jako semeno, z kterého vyroste obrovský strom. Je však příčinou viditelných změn v životě člověka. Vzhlížej často ke hvězdám, jako by si snimi putoval. Takové myšlenky jsou očistou pro duši. Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět. Mějte pozitivní myšlení ne jen tento den.

 Štěstí tvého života záleží na druhu tvých myšlenek. Čas je prázdným prostorem, kterému teprve, myšlenky a pocity věnují obsah. Život nespočívá v minulosti ani v budoucnosti. Spočívá pouze v přítomném okamžiku. Když v daném okamžiku se cítíme šťastně je to krásná vzpomínka, na kterou nezapomeneme. Když se cítíme beznadějně, čerpejme z toho. Dělá nás to silnější. Věřte, že všechno má svůj čas. Krásný začátek týdne....Maty

  Nálada je jako počasí, teď je taková, zítra bude zcela jiná. Nepřikládej chvilkovým náladám takovou důležitost a buď vždy vnitřně klidný s vědomím, že obloha nad mraky je vždy čistá a slunce svítí stále stejně, i když ho zrovna nevidíš. Uvolni se. Všechno, co potřebujeme vědět, se dozvíme v pravý čas.

  Partner či partnerka se stane odrazem toho, jak se ( k němu )- ( k ní) chováme. Pokud se nám nelíbí, jak se partneři chovají, tak je důležité si uvědomit, jak s partnerem - či s partnerkou zacházíme, nebo oni s námi. Pokaždé je to odrazem našeho chování. Vždy bychom měli dokázat najít sílu a znovu vstát, ale nejsme stejní jako předtím. Znovu se učíme upřímně se smát a váháme, zda máme ještě důvěřovat. Nejlepší pocit zažijeme tehdy, jakmile můžeme obejmout člověka, kterého milujeme a on tě obejme ještě pevněji. Přeji vám všem pevné objetí ať už je od kohokoliv.

  Myslím si, že něčemu věříme, protože jsme to zažili, ale ve skutečnosti zažíváme to, čemu jsme uvěřili. Takže pokud chceme změnit to, co se nám děje, musíme nejdříve změnit to, čemu věříme. Když se moc stresujeme a děláme si velké starosti, stejně nakonec to nějak dopadne a vyřeší se. A stejně tak ( ne- li líp)by to dopadlo a vyřešilo se, kdybychom zůstali celou dobu naprosto klidní. Stres je k ničemu. Zůstaňte pokud možno v klidu. Věřme v naději, lásku a v moudrost.

  Člověk za svůj život potká spoustu lidí a naváže s některými z nich četná přátelství. Mít přátele je důležité pro každého z nás. Každý člověk totiž nějaké ty kamarády má. Nemusíte jich mít mnoho, stačí pár. Většinou si je vybíráme z těch, s nimiž je nám dobře. Jsou to lidé, se kterými trávíme svůj volný čas, máme s nimi společné záliby nebo si s nimi jen tak rádi popovídáme. Nejdříve jsou našimi známými, později se pouto upevní a už je nazýváme přáteli. Milí, laskaví, zábavní nebo prostě jen pohodoví lidé, s nimiž si rozumíme, máme společné zájmy. Podnikáme s nimi různé aktivity. V určité době, v určitém prostředí nám tito lidé vstoupí do života. Někteří na krátko, jiní na delší dobu. Klidně i na několik let. Existují i tací, jež si v našem srdci získají místo na celý život. Ale taková přátelství jsou spíše vzácností a je jich jako šafránu. Nemusíme mít nutně kamarády na celý život. Stačí na pár let. Na pár chvil. Protože každé prožité kamarádství nám obohatí život. Hlavně o zkuš...

  Když se ohlédnete zpět, jaký byl Váš život před pár lety či měsíci, máte dobrý pocit z cesty, kterou jste za tu dobu ušli? Pravděpodobně se za pár věcí i zastydíte, ale chyby jsou naší přirozeností a je to jedna z věcí, která nás dělá lidmi. Zároveň díky nim můžeme doopravdy pochopit spoustu věcí. Pokud se Vám podařilo poslední dobou zbavit se nějaké závislosti nebo odstranit jakýkoliv silný blok, nebylo to díky přečteným článkům a knihám, navštíveným seminářům, různými druhy cvičení, meditací, koupí něčeho vytouženého, pořízení domácího mazlíčka nebo druhým lidem. Bylo to díky Vám. Bylo to proto, že jste to v jednu velmi důležitou chvíli, kdy jste někde uvnitř cítili obrovský tlak, strach, který Vám nedal spát, ani jinak odpočinout, nechali být. Nebo jste prostě zažívali silné nutkání, možná až posedlost něco udělat, ale někde vevnitř jste cítili, že to dělat nemáte. Také to mohlo být téměř neznatelné rozhodnutí, které jste udělali v jeden všední den a možná si ho dnes už ani ne...

  Každého z nás někdy potkala nebo ještě potká situace, z níž neví kudy kam. Náš život se zamotá a my nevidíme směr, kterým se máme dál vydat. Točíme se v bludném kruhu stále rychleji a rychleji. V něm máme pocit, že každá volba, kterou uděláme, je volba špatná. Často děláme  rozhodnutí, která bolí. Dejme se na cestu o volbách, míře osobní odpovědnosti, štěstí a spokojenosti. V životě každého z nás může přijít situace, která je pro nás tak neúnosná, že nás nutí k volbě. Jenže učinit tuto volbu není snadné. Každá z možných cest, kterou se můžeme vydat, je v našich očích ta špatná. Každou variantou své volby něco ztratíme, někomu ublížíme, něco nenávratně změníme… Nevíme, jak dál. Trápíme se, ničíme se mučivými myšlenkami a svírajícími pocity. A jediné, co zcela bezpečně víme, je, že nám v této situaci není dobře. A že v ní nejsme šťastní. Bezmoc nás ovládá a my v tuto chvíli nevidíme žádnou uspokojivou možnost změny a posunu směrem k životní spokojenosti, protože v našem zorném...

 PO DELŠÍ DOBĚ OPĚT PŘIDÁVÁM SVŮJ BLÁBOL. TENTOKRÁT O VZTAHU A LÁSCE.............................................. Co ještě v dnešní době znamená vztah jako takový? Je dnes možné mít plnohodnotný vztah se vším všudy? Jestliže vezmeme v potaz, že vztahy lidí, kteří se doopravdy milují, jsou ovlivňovány okolím a přáteli, je velice složité najít v dnešní době kvalitní vztah, který bude mít pevné základy a vybudovanou důvěru v partnera. Věříte v osudové setkání nebo v lásku na první pohled? Může dnes vydržet vztah. Možná ano, možná ne. Jde jen o to, jak moc si do vztahu nechají zasahovat od ostatních. Nebo třeba bokovkou, někým, koho ve skutečnosti nemáme ani trošku rádi a kompenzujeme si tím jenom svoji osamělost, zpestření dosavadního vztahu. Hodně  to zabolí v každém věku. Je možné někomu vůbec důvěřovat? Každé druhé manželství končí rozvodem.  Jaké jsou vůbec příčiny a důsledky rozvodu? Jednou z hlavních příčin je nedůvěra partnera, buďto podezřívání z nevěry anebo nevěra...

  Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, zda mám energie hodně nebo málo, jak ji přivolat, nebo jenom uchovat a neztratit. Prostě jsem jen tak mimochodem vnímal  svoji energii,  se kterou jsem procházel životem. Život mi přinesl různá překvapení, milá i nemilá, musel jsem se vypořádat s různými překážkami, ale také jsem zažil uspokojení z toho, že se mi občas i něco povedlo. Do všeho, co mě v životě potkalo, jsem se vrhal s veškerou energií, kterou jsem v té chvíli disponoval. Někdy se zdálo, když jsem se musel potýkat s lidskou zlobou, nenávistí, když jsem u někoho, komu jsem velmi věřil, objevil faleš, myslel jsem, že už to neustojím, že energie došla, ale právě v těch nejhorších okamžicích, se objevil nenadálý silný příliv energie, který mně pomohl situaci zvládnout. Vždy, když jsem se z veškeré energie vydal, vrátila se mi v obrovském množství zpět. Místo falešných přátel se najednou objevily ti upřímní, kteří tam vlastně byli vždy, jen jsem je tolik nevnímal.Tehdy mě poprvé...

  "Můžeme podezírat, nebo důvěřovat. Neexistuje nic mezi. Přitom nezáleží ani tak na druhém, jako především na nás. Náš přístup k partnerovi je naše volba. Budeme-li chtít, můžeme pochybovat naprosto o komkoli a čemkoli. Stejně tak, budeme-li chtít, můžeme věřit v pozitivní budoucnost. To druhé znamená vytáhnout černé rolety ze svého myšlení." Každý jsme jiný. Někdy ani sami nevíme, co přesně chceme. Tak jak to má vědět druhý? Jak mají spokojeně fungovat vedle sebe dvě bytosti, které mají odlišné geny, výchovu, hodnoty, životní cestu i zkušenosti? Jak se mají shodnout, když jsou navíc ještě ovlivňovány náladami, které se neustále mění? Jak se dá vybudovat dlouhodobý a šťastný vztah, ve kterém pár je více než součet jeho částí a ve kterém tedy energii získáváme, nemarníme? Co jiný považuje za normální, to druhému může vadit. Jak se dělají kompromisy, které nejsou oboustranným ústupkem, ale naopak oboustranným krokem vstříc tomu druhému? Jak komunikovat, když se partner zasekne...

  Každý den vznikne narozením několik set lidských životů. Když je dítě ještě malé, vidí život jednoduchý, bez problémů, bez utrpení, ale jak roste, přibývají mu starosti o tom, co bude za několik let. Na otázku "Proč žijeme?" si každý člověk odpoví jinak. Někteří lidé tvrdí, že žijeme, abychom umřeli. Je na tom něco pravdy. Život netrvá věčně, vše jednou zahyne. Některé odpovědi na tuto otázku zase znějí: "Něco končí a něco začíná", "Žijeme proto, abychom něčeho dosáhli." Všechny tyto odpovědi mají něco společného, a to že žijeme, abychom došli k nějakému určitému cíli. Cíle si vybíráme už od ranného dětství. Prvním cílem a těžkým rozhodnutím mladých lidí je vybrat si správnou střední školu a vystudovat ji. Při konci studia se často ptají: "Čím budu, až vystuduji?" To je otázka, na kterou se hned odpovědět nedá. Někdo si vybere po škole vysoký cíl a snaží se ho dosáhnout i přes cenu překážek, které ho čekají. Ale někteří lidé se všeho vzdají hne...

  PO DNEŠNÍM TELEFONNÍM HOVORU S KLIENTKOU, JSEM SI PŘIŠEL JAK NEJVĚTŠÍ HAJZL, KTERÝ TAHÁ Z LIDÍ NEKŘESŤANSKÉ PENÍZE ZA KADEŘNICKÉ SLUŽBY. ŽIJI VE STEJNÉM STÁTĚ JAKO KAŽDÝ Z VÁS, PRO MNE CHLEBA ANI MÁSLO NENÍ V OBCHODĚ LEVNĚJŠÍ, POPLATKY ZA BYDLENÍ SE TÝKAJÍ I MÉ MALIČKOSTI S TÍM ROZDÍLEM, ŽE K TOMU MÁM JEŠTĚ POPLATKY ZA PROVOZ KADEŘNICTVÍ. JÁ NEMOHU ZA TO, ŽE JSOU PLATY STÁLE STEJNÉ A VŠE SE ZDRAŽUJE. JÁ NEMŮŽU ZA TO JAKÁ JE SITUACE V CELÉM SVĚTĚ. JSEM JEDEN Z VÁS, KTERÉHO SE TO TAKÉ TÝKÁ A VĚŘTE, ŽE ŠTVE A MOC. POKUD JSEM SI DOVOLIL PO 15 LETECH ZDRAŽIT O 180 KČ, TAK PARDÓN, ALE OMLOUVAT SE NEBUDU A NECHCI. NEMÁM DŮVOD.  JAK UŽ JSEM JEDNOU NAPSAL. JE TO O PRIORITÁCH KAŽDÉHO JEDINCE. A JAK TO VNÍMÁM JÁ 👇 Jsou v našem světě peníze tak důležité? Někdo bez nich nedokáže žít, jiní se snaží dělat vše pro to, aby je měli. Někteří těžce vydělávají a ti druzí je mají skoro "zadarmo". Ke které skupině patříte? Peníze se válejí všude kolem nás, ale je na každém z nás, jestli je seber...

  Naše kultura je kulturou okamžitých výsledků, okamžitého úspěchu a okamžitého uspokojení. Zvykli jsme si mít všechno pokud možno hned. Žijeme v době blahobytu a hojnosti. Máme neskutečné možnosti a k tomu, abychom jich mohli patřičně využívat, potřebujeme dvě věci – peníze a zdraví. Heslem dnešní doby by mohlo být „ZDRAVÍ ZA KAŽDOU CENU“. Ať už si blahopřejeme k jakékoliv příležitosti, nikdy tam nechybí „hlavně to zdravíčko“, na tom ostatním zas až tak nezáleží – to už se nějak srovná samo. Co na tom, že se manželé hádají, rodiny rozpadají, děti neposlouchají rodiče a utíkají z domova? Jakoby nám na tomhle všem zas až tak moc nezáleželo. Nebo se snad domníváme, že všechny tyto problémy hravě zvládneme pouze za předpokladu, že budeme při plné síle? Pokud je tedy zdraví tou nejdůležitější věcí na světě, jak to, že existuje tolik zdravých a přitom nešťastných lidí, kteří nemají žádný smysl života? Moderní medicína se všemožnými prostředky snaží co nejvíce prodloužit život lidem, kte...

  NĚKDY SE V ŽIVOTĚ DOSTANETE DO SITUACE, KDY MUSÍTE BÝT SILNÍ. BÝT SILNÍ, ABYSTE NEZLOMILI SAMI SEBE NEBO ZŮSTALI SILNÍ PRO OSTATNÍ. ŽIVOT NENÍ LEHKÝ A ČASTO JE TO LITÝ BOJ, ALE VZDÁT SE BY NIKDY NEMĚLO BÝT VOLBOU...

  Lidé spěchají do práce  a ničeho si nevšímají.  Někdy jsme tak ponořeni  do svých každodenních povinností, že se zapomínáme radovat z toho, jak je život krásný.  Jsme jako zombie. Zvedněte oči  a sundejte si sluchátka z uší.  Řekněte někomu „ahoj“.  Obejměte někoho, kdo vypadá,  že má nějakou bolest.  Někomu pomozte. Každý den je třeba žít tak,  jako by byl poslední.  Každý den je drahocenný  a měli bychom s ním  podle toho zacházet.  Nemáme žádnou jistotu,  že zítřek opravdu přijde,  tak pojďme žít hned dnes!

  Dnes přemýšlím o ztrátě..  Co člověk může všechno ztratit? Jaká ztráta nejvíc bolí? Může nám i ztráta pomoci? Je spousta otázek, na které má každý z nás svojí odpověď. Já stále něco ztrácím, počínaje přes drahocenný čas až po ztrátu milované osoby. Tato ztráta fakt hodně a dlouho bolí a v případě smrti je to ta ztráta nejbolestivější Naopak prospěšnou ztrátou pro mě by byla ztráta chutě na cigaretu teď si říkám, že kdyby se objevila i ztráta chuti mlsat , tak by to na škodu v mém případě nebylo Jsem rád, že jsem neztratil chuť žít i přes různé ztráty v životě Některé ztráty se i znovu objevily tak jako důvěra v lidi, láska, úsměv, zdraví... Nejpodstatnější je však, že jsem opět našel sebe samotného a ztráta mojí minulé vlastní já opravdu vůbec nebolí  Jakákoliv ztráta nám něco přináší a já vám přeji pouze ztráty, které přináší nové nálezy .. Vždyť život je plný Nálezů A ZTRÁT Je třeba se s nimi občas jen prát  Klíč najde každý v s...

  AHOJ HOLKY, ŽENY, DĚVČATA 😀🤗👋 JSEM TU S DALŠÍM BLÁBOLEM. TEĎ MÁM ČAS NA ÚVAHY A PŘEMÝŠLET NAD VŠÍM, CO ŽIVOT PŘINÁŠÍ 😀🤔 Takže, moje milá, až zestárneš.... Nikdy se nesnaž kohokoliv poučovat.  I když s jistotou víš, že máš pravdu.  Vzpomeň si, jak ti to nebylo milé a jak jsi sama nechtěla poslouchat žádné rady.  Nesnaž se pomáhat, dokud tě o pomoc sami nepožádají.  Nepokoušej se chránit své blízké před všemi nástrahami světa, jenom je miluj.  Nestěžuj si!  Na svoje zdraví, na své sousedy, vládu, svůj důchod, nehádej se s ženami na lavičce před domem. Nečekej vděčnost od dětí.  Pamatuj si, neexistují žádné nevděčné děti, jsou jen hloupí rodiče, kteří očekávají vděk od svých dětí. „Dala jsem ti nejlepší roky.“ „Jsem starší, takže to vím líp."  Tohle jim neříkej. Jestli máš vnoučata, nech je, ať ti říkají "babičko." Neutrácej peníze za prostředky proti stárnutí, raději je utrať za výlety. Neprohlížej se co chvíli v zrcadle a nenos makeup v...

  Lhát, či nikoliv? Lež je velmi proměnlivá. Existuje několik druhů lží, není lež jako lež, každá má jiný význam i jiný důsledek. Dokáže být také nakažlivá. Je to nemoc, jíž se lidstvo pravděpodobně už nikdy nezbaví. Co si budeme namlouvat, každý z nás v životě zalhal. Proč vlastně člověk lže? Tuto otázku si pokládáme vždy, když je lež páchána na nás, ale už si neuvědomujeme, že si můžeme na ni odpověď často sami. Můžeme se zamyslet nad situací, kvůli které ji iniciátor lži nejspíše použil a pokusit se vžít do jeho role. Lež je nejjednodušší způsob, jak se vyhnout nějakému problému či nepříjemné situaci. Lež je vlastně úplně nový svět, který můžeme vytvořit ve své fantazii. Můžeme ji vyložit, podat či přednést vždy s jinou intonací, čímž změníme i její účel nebo velikost. Vedle lži je tu také otázka svědomí. Svědomí funguje jako takový vyrovnávací článek vah spravedlnosti. Toto téma je aktuální a aktuálním zůstane, neboť lhát se bude pořád. Pak tedy nechápu, proč lžeme, když má lež...

  Proč se blízké partnerské vztahy kazí a rozpadají? Vytrácí se z nich láska? Je to fáze, kterou nelze obejít, nebo to pramení z naší slabé schopnosti vztahy tvořit a udržovat? Tuto zkušenost má většina z nás. Máme na to nespočet vysvětlení, že to nebyl ten pravý, ta pravá, někde se vytratila láska, ten druhý se změnil, někdo nám do vztahu zasáhl,okolnosti nám nebyly nakloněny, vytratila se důvěra, něco se pokazilo… Je to tak časté, že těmto „skutečnostem“ i věříme. Problém je v tom, že tohle nejsou opravdové skutečnosti, jsou to naše úhly pohledu, zformované často do ospravedlňujících výmluv místo pochopení. Jak zjistím, že to, co považuji za příčinu rozpadu mého vztahu, je skutečné, nebo je to jen výmluva? Jednoduše, pokud pozoruji ve vztahu sebe, své pocitové stavy a své chování, jsem schopen najít správné odpovědi. Pokud při hodnocení rozpadajícího vztahu pozoruji výhradně toho druhého, je to důkaz, že moje sebereflexe je slabá. Vždyť jediné, co mohu opravdu měnit, jsem já s...